2000-2004 Tady budete bydlet

22. února 2010 v 8:26 | R |  Scénář: Bůh

- Jak se sci-fi stalo realitou

Klíčová slova: Boží přihrávky, proč žijem na vesnici

Psáno v listopadu 2008. Vzpomínka na zdejší začátky, nyní s odkazy na fotky

Zvláštní. Jednou večer, když jsem za svobodna bydlela u rodičů, seděla jsem před spaním v posteli a kreslila si svůj ideální byt, ve kterém bych jednou chtěla bydlet, a nějak mi ta přestava splynula s horním patrem domku mé babičky... Byl to nesmysl. V té době tady žili tři lidé, horní patro bylo vybydlené, až po strop plné krámů, některé zdi byly pobořené. Nikdy nahoře nebyl normální byt. Celý ten barák na mne od dětství působil odpudivě: pochmurný, zanedbaný...
Pár let nato, jsme s manželem a dvěmi malými dětmi nevěděli, jak vyřešit naši bytovou situaci.

Psal se rok 2000, slavily se šedesátiny mého otce, a při té příležitosti jsme se, po delší době, sešli s jeho dvěma bratry. Strýc tehdy, už jen sám, obýval dolní patro, a jako kuriozitu zmínil to, že za ním přišli nějací lidé, jestli by část baráku nepronajal...
Zbystřila jsem: Od loňska jsem věděla, že v horním patře, kam normálně nikdo neměl přístup, není jen malý dvoupokoják - jak se po rodině tradovalo: Loni, při své tajné výpravě do horního patra, jsem krokováním mezi harampádím odhadla ty prostory na podstatně větší. (S námi "dětmi" se nikdy dospělí nebavili - bylo mi dvacet pět let, a v kočárku na zahradě mi spala roční dcera...) Tak jsem kula železo, dokud bylo žhavé, a světe div se: Jak nikdy strýc o něčem podobném nechtěl ani slyšet, najednou souhlasil s tím, že bychom tam mohli bydlet!
Kompletně zrekonstruovat horní patro a soužití s režným starým mládencem? Zbláznila jsem se? Proč nechci raději do udržovaného baráku druhé babičky v Hrabové?... Nakonec jsme s dvouletou dcerou a miminkem začali přestavbu, a díky obrovskému nasazení a šikovnosti mého muže a tchána, jsme Vánoce a nový rok 2004 slavili v novém...

Všude to vonělo čerstvým borovicovým dřevem v podlahách, a venku za oknem byla pohádková zima. Pohádkové Vánoce uprostřed kouzelné přírody... Nemohla jsem se zbavit pocitu, že jsme na nějaké zimní dovolené, která ne a né skončit!

... Rok nato, neočekávaně zemřel i strýc. Šedesátýchprvních narozenin se nedožil...

- Srv. Gn 28,16
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama